Zajímavosti z rodokmenu

Devět generací na jednom gruntu

Malinové hospodařili na hornobečvanském fojtství (Horní Bečva čp. 1) od roku 1703, kdy se fojtem stal Martin Malina, až do konce 20. století – devět generací v jednom domě. Poslední fojt František Malina (1811–1893) se po zrušení roboty stal v roce 1850 prvním starostou obce. (Podle rozrodu K. J. Maliny – čeká na ověření v matrikách.)

Císař na fojtství

Podle rodové tradice přenocoval na hornobečvanském fojtství z 30. dubna na 1. května 1780 císař Josef II. na cestě do Mogileva – u fojta Jiřího Maliny.

Vzdálený příbuzný postavil rakety

Frank J. Malina (1912–1981), americký raketový konstruktér a spoluzakladatel firmy Aerojet, byl pravnukem Pavla Maliny, bratra posledního fojta. S dědečkem Jarmilem Malinou byli bratranci ve třetím koleně.

Maryčka tanečnice z Čeladné

Marie Kolibabeová, dcera posledního fojta, žila od roku 1865 skoro třicet let v Čeladné – tedy tam, kde se o sto let později narodila maminka Hana. Spisovatelka Růžena Svobodová podle ní napsala postavu Maryčky tanečnice v knize Černí myslivci (1908).

Voják, který se přihlásil k synovi

V březnu 1847 se v Terezíně u Hodonína narodil nemanželský chlapec Cyril. Jeho matka Kateřina Němcová sloužila jako děvečka. Otec, prostý voják Tomáš Bravenec, ale u křtu stál, prohlásil dítě za své a nechal se do matriky zapsat jako jeho otec. Pod zápisem je jeho vlastnoruční podpis. Později si Kateřinu vzal. Cyril pak šel ve stopách otce: když se v roce 1870 ženil, byl také vojákem, „na dovolené od 3. pěšího pluku“.

Svatba z roku 1676

Nejstarší nalezený zápis rodu je česká svatba ze 17. května 1676 v rožnovské farnosti: „Martin syn nebožtíka Martina Maliny z Horní Bečvy & Zuzanna pozůstalá vdova po nebožtíkovi Matějovi Poláškovi z Rožnova“. Ženich si vzal vdovu – a o 27 let později se stal prvním fojtem Horní Bečvy. Od této svatby k Adamovi vede 11 generací.

Z katolíků evangelíky

V Modřicích se roku 1905 brali bednářský tovaryš František Petlach a Kateřina Jochmanová jako katolíci a katolicky dali pokřtít i syna Františka (1908). U Kateřinina křestního zápisu ale později přibylo fialové razítko „Defecit a s. fide“ – odpadla od svaté víry. V roce 1932 už je zapsaná jako evangelička helvetského vyznání a její syn jako českobratrský evangelík. Když si pak bral katoličku Annu Bravencovou, potřebovali snoubenci dispens brněnského biskupství a podepsanou smlouvu, v jaké víře budou vychovávat děti. Babička Miroslava pak vyrůstala jako evangelička.

Nevěsty pod poručníkem a ženich s povolením od armády

Do 24 let byl člověk nezletilý – a tak pod svatebními zápisy z 19. století často najdeme podpis otce nebo poručníka. Když se v roce 1870 v Hovoranech ženil Cyril Bravenec, potřeboval navíc povolení vojenského velitelství v Brně: byl tou dobou „voják na dovolené od 3. pěšího pluku“. Jeho nevěsta Anna Trnková už neměla otce, takže za ni souhlas podepsal poručník se schválením soudu.

Nevěsta s domem

Ve Světlé u Borohrádku si v roce 1881 vzal dělník František Vosáhlo o čtyři roky starší vdovu Františku Faltovou, rozenou Urbánkovou. Ta přinesla do manželství rodný dům čp. 18 – a v něm podle rodiny bydleli Vosáhlovi ještě ve 20. století, v době babičky Věry. (Že pradědeček František pochází právě od nich, je zatím hypotéza.)